Milý Fanoušku,
v následujícím textu můžeš získat doprovodné informace o Superskvělém točícím se tablu 8.G.
Dominantou díla je točící se kolo s 30 postavičkami – 30 spolužáky. Postavičky jsou umístěny na polystyrénovém podkladu s černobílým papírovým povrchem. Symbolika pruhů je vysvětlena v části Jak tablo vznikalo.
Na první pohled je patrná proporcionální nerovnost mezi těly a hlavami postav. Toto provedení jsme zvolili jednak proto, aby byly naše obličeje dobře vidět a známí nás mohli za výlohou jednoduše poznat a také proto, že nám to připadalo vtipnější, než klasické zobrazení. Dosazením hlavy v některých případech došlo k popření fyzikálních zákonů (u Magdy stojící na rukách vlasy i s ofinou směřují k obloze - na obrázku vlevo), čímž se omlouváme paní profesorce Bradáčové:).
Kolo je nasazeno na gramofon (ve výloze jde vidět jeho dřevěná konstrukce i červeně svítící světýlko). Náš zdatný všeuměl Štěpán si naštěstí poradil z příliš rychlým otáčením a pomocí Lega jej zázračně (=nevysvětlitelně) zpomalil. Štěpán také disponuje schopností opravit gramofon telepaticky, což zjednodušuje život dalšímu povolanému technikovi, Cíchovi, jehož taktikou k rozpohybování je „technický úder“.
Model Nonstopu u Olgy, do kterého postavičky zacházejí, je inspirován domem naší třídní profesorky Olgy Jirsíkové. Relaci potvrzuje číslo popisné v pravé části stavby. Svoji symboliku mají i žlutí smajlíci na okrajích nápisu. Přesně takoví totiž bývají nalepení na obalech dárečků, kterými nás na konci školního roku třídní obdarovává, také je vídáme na papírech se seznamy maturitních okruhů do všech předmětů.
Paní profesorka stojí před modelem svého domu. S některými postavičkami si plácá, což vyjadřuje kamarádský, harmonický vztah, který jsme si navzájem vybudovali. Nelze nepřipomenout vytváření fotky paní profesorky, která se foťáku bála jako čert kříže. V narůstajícím zoufalství dokonce navrhla, že by bylo velmi originální a přínosné, kdyby místo zvětšené hlavy neměla hlavu žádnou. Tuto inovaci jsme s díky zamítli a místo toho paní profesorku vytvořili o trochu větší než ostatní:).
Postavičky vycházejí z modelu naší školy, gymnázia Vídeňská, který je vytvořen velmi přesvědčivě velmistrem Cíchou. Obličej pana Cíchy je na oplátku vystaven na prominentním střešním místě, kde nahrazuje bystu J. A. Komenského.
V oknech školy si můžete všimnout tří sudiček, které shlíží na smečku svých studentů. Jsou to: paní profesorka Pochopová – zástupkyně třídního učitele (nižší gymnázium), paní profesorka Bergerová - zástupkyně třídního učitele (vyšší gymnázium), paní profesorka Bradáčová – profesorka fyziky po celých osm let.
V tablu můžete vidět napodobení orloje, po přečtení článku Jak tablo vznikalo snad i Abbey Road kapely Beatles. Nebudete se mýlit ani, když řeknete, že je to prostě kolotoč postaviček, které se potrhle kření, či stojí na hlavě.
Hlubší rovinou je ovšem směr postaviček. Odcházíme ze školy, do které jsme chodili dennodenně osm zásadních let našich životů. V ní jsme se měnili z dutých a přezutých dětí v dospělé (dospívající) lidi, s více či méně reálnými plány a cíly. Proto většinu z nás čas od času napadne otázka: Jaké to bude dál? Co z nás bude? Budeme se vídat? Vyfotíme se ještě někdy všichni společně, jako tehdy před osmi lety?
Nonstop u Olgy není místo, kde bychom hledali odpovědi na své otázky. Na naší cestě stojí naopak proto, abychom se od „existenčních“ otázek odreagovali a připomněli si světlé body budoucnosti. Nonstop symbolizuje typ místa, ve kterém budeme oslavovat vítězství nad maturitou, místo, ve kterém se snad budeme vídat a pořádat slučáky. Některým také připomene místo, kde jsme přečkávali šestou a sedmou hodinu ranní po stužkováku... A jméno Olga? Připomíná nám naši třídní, její snahu vydolovat z nás vždy to nejlepší, předat nám co nejvíce informací a odhodlání bít se za naše práva za všech okolností, čímž nám vytvořila pevnou školní (snad i životní) základnu.
Copyright © 2010, M. Kovář